Je alternativou léčivá moc přírody?

Je alternativou léčivá moc přírody?
Rostlinoléčba, bylinkářství, fytoterapie to jsou tři různé názvy pro ten obor alternativní medicíny, který uzdravuje pomocí léčivých rostlin nebo jejich výtažků. Už staří Sumerové, Babylóňané a Asyřané znali mnoho druhů léčivých rostlin. Nejstarší dochovanou písemnou zprávou o nich, je známý Ebersův papyrus, pocházející asi z roku 1500 před naším letopočtem, obsahující velké množství receptů. Také v léčebných postupech tradiční čínské medicíny dominuje bylinná léčba, které zahrnuje šest až osm tisíc různých bylin, potravin a minerálních látek.

Za jedno z nejdůležitějších děl fytoterapie je považován "Kánon lékařství", vytvořený Abn Sinou, zvaným Avicena, žijícím v letech 980 - 1073. Tento lékař patřil k arabské škole a jeho dílo, mimo jiné popisující přípravu léků, obsáhlo celou tehdejší vědu a přetrvalo dodnes. V Evropě bylo bylinkářství v raném středověku především výsadou klášterů. Jeptišky a mniši, především Benediktíni, obhospodařovali klášterní zahrady a věděli, jak a z které byliny připravit čaj, olej nebo zábal. Vynikající spis o tom sepsala učená abatyše Hildegarda z Rupertsbergu. Na její učení pak navazoval věhlasný německý lékař Paracelsus z Hohenheimu, který hlásal, že každá země má pro své obyvatele, kteří na ní hospodaří, všechny potřebné léky na léčení chorob. Známý a dodnes používaný je i herbář z roku 1562, sestavený osobním lékařem arciknížete Ferdinanda - Petrem Ondřejem Mathiolim.

Ale to stačí, dost bylo historie. Když v první polovině dvacátého století došlo k zásadnímu vývoji chemie, zdálo se že jsou bylinky určeny k zapomnění, ale nyní téměř každý den můžeme číst zprávy o jejich velkých návratech. K fytoterapii, jako způsobu léčení se dnes někteří odborníci vracejí a v mnohém potvrzují poznatky středověkých lékařů, ovšem již za pomoci moderních metod. Neustále jsou odhalována další nová tajemství jejich složení a objevovány účely jejich použití. To se týká nejen málo známých rostlin z amazonských pralesů, ale i bylin běžně rostoucích u nás. Vědci předpokládají, že látky, kterými se rostliny samy chrání před poškozením vlastních buněk, pomáhají i člověku. Rovněž se mezi lékaři, sice velmi pomalu, ale přeci jen prosazuje názor, že jakákoliv prevence je lepší, než pozdější boj s následky. A právě v prevenci je budoucnost používání rostlin, protože jsou téměř vždy bez vedlejších účinků.

Přírodní léčiva se dělí na fytoterapeutika a na ta, která se vyrábějí také z produktů živočišných - například ze sušených jater a žraločích chrupavek nebo z hmyzích produktů. U bylinných léčiv se často setkáváme s pojmem léčivá droga. Samozřejmě, že tím není míněna jen marihuana nebo sušené makové palice. Jedná se obecně o usušené nebo jinak konzervované části rostlin, které jsou určeny pro výrobu fytoterapeutik, což jsou rostlinné léky. Přírodní léčiva z bylin jsou v současnosti velmi oblíbená a lidé je často kupují. Na rozdíl od léků vzbuzují totiž pocit, že nejde jen o pasivní léčbu chemikáliemi. Dalším důvodem, proč po nich zákazníci sahají je, že k jejich získání není třeba předpis od lékaře a odpadá tak objednávání na různá vyšetření. Získat čísla o tom, kolik za přírodní preparáty lidé v naší republice utratí, není lehké. Mohu posloužit pouze odhadem, který uvádí více než jednu miliardu korun ročně! To už o něčem vypovídá, no řekněte samy!?

V dávnějších dobách užíval člověk v lidovém léčitelství a oficiálním lékařství, které měly tenkrát k sobě velmi blízko, asi čtyři tisíce druhů léčivých rostlin. V dnešní době po různých výzkumech a také proto, že upadly v zapomnění, je jich mnohem méně. Na našem území medicína v současnosti používá jenom asi stopadesát druhů. Bylinkáři a lidoví léčitelé však dokáží zpracovat a využít osm set až jeden tisíc druhů léčivých rostlin. Jejich použití je nejen v klasických čajích nebo čajových směsích. Naložením do alkoholu vyluhují ze sebe některé rostliny všechny léčivé látky daleko lépe než vařením v horké vodě. Těmto alkoholovým směsím říkáme tinktury a dají se běžně koupit v lékárnách nebo bylinářských prodejnách. V současnosti nejpoužívanější je tinktura ze severoamerické rostliny třapatky nachové (Echinacea purpurea), která pomáhá obnovovat narušenou imunitu, což je důležité především v chřipkovém období. Tinktura se užívá rozpuštěná ve sklenici čaje, vždy doporučený počet kapek. Dalším způsobem použití jsou rostlinné oleje. Naložením v oleji se z rostliny uvolňují důležité látky, které pak většinou pomáhají uzdravovat při nemocech pohybového ústrojí nebo kožních chorobách. Takovým to způsobem si lze i doma vyrobit například třezalkový olej, který výborně léčí, jak obyčejné kuchyňské popáleniny, tak i spáleniny sluneční a různé kožní problémy. Podobně se rostinné výtažky chovají, jestliže jsou vmíchávány do různých mastí, z nichž nejznámější je určitě měsíčková mast., která má tak široké použití, že pouhé jejich vyjmenování, by zabralo místo téměř na celý článek. Takže pokud věříte v léčivé schopnosti přírody, fytoterapie je tím pravým způsobem, jak je využít.