Katalog

Články

Saturejka

Saturejka

Saturejka zahradní (Satureja horíensis) je známá bylina a nezbytná kořenící přísada našich babiček. Její druhá odrůda - saturejka horská (Satureja montana) - zase tvoří pro obyvatele Středomoří neodmyslitelnou součást koloritu horských luk, kde se můžete procházet mezi nekonečnými polštáři jejích keříků. Dobře se adaptovala na naše klimatické podmínky, proto bez problémů přečká i tuhé zimy. Vyhovuje jí suché, propustné stanoviště se zásaditou půdou. Je nenáročná na pěstování a snadno se rozmnožuje - vegetativně řízkováním, ale i generativně výsevem semen do kontejnerů nebo přímo na záhony. Malé rostlinky se mají čile k světu, takže během jedné vegetační sezóny vyroste bohatý zdroj čerstvého koření, které navíc tvoří dekorativní doplněk bylinné zahrádky.

Důležité je rozeznávat obě zmíněné odrůdy. Zatímco saturejka zahradní patří mezi letničky, saturejka horská je trvalka s ostřejší chutí.

RYSY LEHCE POETICKÉ

Saturejka je jemná „bytost", což vyjadřují drobná, nevinně vyhlížející bílá, světle i tmavě fialová kvítka, jakoby víly schované v bezpečí lístků a větviček. Vedle své urozenosti a půvabu je i symbolem vytrvalosti, protože umí být „přísná" k sobě i ke svému okolí. Lístky má kožovité, sytě zelené, na okrajích mikroskopicky pilovité, pravidelně seřazené na stonku, a to jim při dotyku dodává ostrosti. Jako by říkala: „Nepřibližuj se ke mně, mohu tě pořezat. Ale také pohladit svými květy, pokud budeš blízký mému srdci."

Tyto zašpičatělé listy nesou znaky planety Mars, tedy ohnivého znamení. Mattioli hodnotí povahu této rostliny jako horkou a suchou na třetím stupni, chuti hořké a palčivé, což martické vlastnosti (ohřívat a vysoušet) potvrzuje. Z jejího ohnivého znamení lze odvodit i účinek na psychiku - pomáhá při nervovém oslabení, přetížení a nedostatku sebevědomí, stejně jako jedincům příliš zaměstnaným starostmi běžného života. Vyzývá totiž ke svobodnému, nebojácnému rozletu.

CHUŤ PŘEDZNAMENÁVÁ ÚČINKY
Jedná se o siličnatou bylinu. Při rozemnutí listů nebo jen „pohlazení" cítíme pronikavou, ostře kořennou vůni silice, kterou získáváme destilací vodní párou. Hořká a palčivá chuť saturejky, stejně jako její povaha, svědčí o silných dezinfekčních účincích. Dominantní složkou éterického oleje je totiž fenol karvakrol. Fenoly mají v éterických olejích silné antimikrobiální účinky obecně, navíc to jsou stimulanty a tonika. Karvakrolové oleje obsahují i některé druhy dobromysli (Origanum). Zmíněná dominantní součást je určující pro specifické účinky éterického oleje ze saturejky horské.

Pozor! Protože éterický olej je při předávkování toxický, je třeba ho používat pod dohledem zkušeného aromaterapeuta s odpovídající kvalifikací.

LÉČEBNÉ VYUŽITÍ
Střevní mykózy způsobené kandidou (Candida albicans): Vnitřně užíváme směs saturejky, Tea Tree, hřebíčku a skořice. Je to typická fenolová kompozice s doplňkem Tea Tree, tedy silice monoterpenové s mírnějšími účinky.

Střevní paraziti: V boji proti nim užíváme vnitřně nebo formou čípků směs saturejky, santoliny a merlíku - terpenický oxid askaridol.

Infekční onemocnění kůže: Zevně se doporučuje saturejka v kombinaci s libav-kou a lavandinem v oleji z lískových oříšků a třezalky.

Psyllium, aneb zácpa je příliš velký luxus


Zácpu (obstipaci) nebere řada lidí pořád ještě dost vážně. Přitom je zácpa, zadržující v těle produkty rozkladu jako septik, jednou z hlavních příčin stárnutí a různých typů vážných nemocí až po rakoviny, zejména nejčastější z nich - rakovinu tlustého střeva. Zácpa působí zhoubně i na pleť, proto si nejúspěšnější francouzské modelky aplikují pravidelně klystýr. Zácpu ovšem mít nemusíme. V podstatě je produktem lajdáctví.


Doporučení: Jedním z nejlepších regulátorů pravidelné zdravé stolice je užívání 1 až 2 lžiček rozdrcených obalů semene indického jitrocele (psyllia).


Přírodní vláknina Psyllium vypuzuje stolici mechanickou silou. Na rozdíl od řady projímadel není návykové. Dovede zvětšit až čtrnáctkrát svůj objem a při trochu pravidelnější konzumaci působí ve střevech asi jako kartáč. Brání vzniku polypů, příznivě ovlivňuje už existující, a tím, že nedovolí stolici ve střevech kvasit a hnít, ochraňuje játra, čistí krev a dokonce snižuje hladinu cholesterolu (rovněž produktu nedokonalého spalování).


Psyllium má i jiná nesporná plus:

  • obsahuje kyselinu křemičitou, důležitou pro kvalitu vlasů, zubů, nehtů a pleti
  • obsahem vápníku se podílí na správné hustotě kostí
  • obsahem draslíku a pektinů zase na činnosti srdce
  • tlumí kašel, je protizánětlivé až antibiotické, je hojivé
  • tím, že usiluje o správnou konzistenci stolice (ani tuhou, ani řídkou), umí stolici podle potřeby také zahustit
  • pohlcuje nadbytečnou vodu za vzniku hojivého gelu, blahodárně působícího na sliznice žaludku a střev. Této vlastnosti indického jitrocele se s úspěchem využívá u vředové choroby tlustého střeva a dokonce u Crohnovy nemoci provázené průjmy. Užití psyllia zde musí být velmi pozvolné, nejlépe v množství čtvrt lžičky několikrát denně
  • u průjmů navíc doporučují indičtí odborníci nerozpouštět psyllium v tekutině, nýbrž v jogurtu. Je patrné, že pravidelné užívání obalů semen indického jitrocele má téměř univerzální ozdravující účinek na lidský organizmus.

Autoři článku:
RNDr. Pavel Popov