Katalog

Články

Základní účinné látky léčivých rostlin a jejich vlastnosti

Základní účinné látky léčivých rostlin a jejich vlastnosti


Léčivé rostliny, léčivky, jsou rostliny, které se využívají k přímému léčení nemocí nebo k jejich předcházení a slouží i jako suroviny k výrobě léčiv. Podstatou léčebného působení je obsah biologicky účinných látek v rostlinách, vznikajících a ukládajících se v jejich různých částech. V listech, stoncích, květech, oddencích, kořenech, plodech i semenech. Tyto sloučeniny mají schopnost ovlivnit životní pochody v lidském těle a v léčebných dávkách tak přinášet úlevu a zdraví.

K nejdůležitějším látkám v rostlinách náleží:
alkaloidy, glykosiny, třísloviny, saponiny, silice, hořčiny, organické kyseliny, minerální látky a vitamíny.

Alkaloidy - jsou druhotně vznikající rostlinné dusíkaté látky zásadité povahy, název je odvozen od arabského slova "alkalis"(louh) a řecké koncovky "eidos"(podobný). Působí především na nervovou soustavu. Rostliny obsahující alkaloidy se v lidovém léčitelství neužívají, i v malých dávkách je nebezpečná jejich jedovatost, a léky jež obsahují, jsou k dispozici jen lékařům.

Glykosidy - jsou rovněž druhotně vznikající rostlinné látky, složené z cukerné a necukerné složky. Nejdůležitější jsou srdeční glykosidy, a léčebně se používají v lécích pouze na lékařský předpis při chorobách srdce a krevního oběhu.

Antrachinonové glykosidy - mají projímavý účinek, využívají se při léčení nemocí zažívacího ústrojí.

Fenolické glykosidy - se využívají při léčení zánětů močových cest a močového měchýře.

Thioglykosidy - jsou účinné proti choroboplodným mikrobům.

Gylkosidickou vazbu mají i flavonoidy - jež dodávají celé skupině dle žlutého barviva i název - "flavum" značí latinsky žlutý. Osvědčují se při léčbě vysokého tlaku, při některých onemocněních jater, srdce, chudokrevnosti. Jsou též protizánětlivé.

Kumarinové glykosidy
- se používají při chorobách krevního oběhu, ale ve vyšších dávkách zvyšují citlivost pokožky vůči slunečnímu záření.

Saponiny
- název vzniklý od latinského "sapo"( mýdlo) jsou organické látky, jež ve vodě silně pění. Uplatňují se při léčbě kašle (rozpouštějí helny), při zažívacích potížích, působí též močopudně, projímavě a protibakteriálně.

Třísloviny - jsou bezdusíkaté organické látky, jež působí svíravě, dezinfekčně a protizánětlivě. Používají se proti průjmům, k zástavě krvácení, při nadměrném pocení apod.

Silice - jsou silně aromatické látky, hromadící se v rostlinách v jejich kanálcích i ve žláznatých chlupech na povrchu rostliny. Mají široce léčebné působení: usnadňují odkašlávání, mírní křeče, působí protizánětlivě, mají močopudný účinek, zabraňují množení choroboplodných mikrobů.

Hořčiny - jsou rostlinné látky různého složení s charakteristickou hořkou chutí. Povzbuzují činnost trávicího ústrohjí a používají se při nechutenství a žaludečních problémech.

Slizy - jsou bezdusíkaté organické látky, jež se částečně rozpuští ve vodě. Používají se při chorobách z nachlazení a zažívacího ústrojí.

Vitamíny
- složité organické látky, blahodárně působící při životních pochodech v organismu. Při nedostatku dochází k avitaminoze a poruchám zdraví, obsahuje je čerstvé ococe, zelenina, černý chléb, mladé kopřivy a plody šípku.

Minerální látky - mají pro naše zdraví nezastupitelnou roli. Jejich nedostatek se projeví také vážnými nemocemi.

Kromě účinných látek zde uvedených, obsahují léčivé rostliny ještě další ( i dosud nepoznané) , které celkový účinek mohou doplňovat, podporovat nebo i brzdit. Zde pak hovoříme o tzv. komplexním působení, které se uplatňuje při využití čajových směsí.

Snad jsem vás svým odborným výkladem příliš neznechutila, ale domnívám se, že je podstatné znát - ve velké zkratce - alespoň základní účinné látky v rostlinách. Určitě pro lepší přehled a orientaci v bylinách samotných. A pokud někteří se podivují nad vším, co vlastně tyto rostliny vše obsahují, věřte, že já jsem při jejich studiu byla jako Alenka v říši divů.
Autor: Pavla Zigová

Pavla Zigová

Psyllium, aneb zácpa je příliš velký luxus


Zácpu (obstipaci) nebere řada lidí pořád ještě dost vážně. Přitom je zácpa, zadržující v těle produkty rozkladu jako septik, jednou z hlavních příčin stárnutí a různých typů vážných nemocí až po rakoviny, zejména nejčastější z nich - rakovinu tlustého střeva. Zácpa působí zhoubně i na pleť, proto si nejúspěšnější francouzské modelky aplikují pravidelně klystýr. Zácpu ovšem mít nemusíme. V podstatě je produktem lajdáctví.


Doporučení: Jedním z nejlepších regulátorů pravidelné zdravé stolice je užívání 1 až 2 lžiček rozdrcených obalů semene indického jitrocele (psyllia).


Přírodní vláknina Psyllium vypuzuje stolici mechanickou silou. Na rozdíl od řady projímadel není návykové. Dovede zvětšit až čtrnáctkrát svůj objem a při trochu pravidelnější konzumaci působí ve střevech asi jako kartáč. Brání vzniku polypů, příznivě ovlivňuje už existující, a tím, že nedovolí stolici ve střevech kvasit a hnít, ochraňuje játra, čistí krev a dokonce snižuje hladinu cholesterolu (rovněž produktu nedokonalého spalování).


Psyllium má i jiná nesporná plus:

  • obsahuje kyselinu křemičitou, důležitou pro kvalitu vlasů, zubů, nehtů a pleti
  • obsahem vápníku se podílí na správné hustotě kostí
  • obsahem draslíku a pektinů zase na činnosti srdce
  • tlumí kašel, je protizánětlivé až antibiotické, je hojivé
  • tím, že usiluje o správnou konzistenci stolice (ani tuhou, ani řídkou), umí stolici podle potřeby také zahustit
  • pohlcuje nadbytečnou vodu za vzniku hojivého gelu, blahodárně působícího na sliznice žaludku a střev. Této vlastnosti indického jitrocele se s úspěchem využívá u vředové choroby tlustého střeva a dokonce u Crohnovy nemoci provázené průjmy. Užití psyllia zde musí být velmi pozvolné, nejlépe v množství čtvrt lžičky několikrát denně
  • u průjmů navíc doporučují indičtí odborníci nerozpouštět psyllium v tekutině, nýbrž v jogurtu. Je patrné, že pravidelné užívání obalů semen indického jitrocele má téměř univerzální ozdravující účinek na lidský organizmus.

Autoři článku:
RNDr. Pavel Popov