Jmelí bílé

Jmelí bílé (Viscum album)

Jmelí bílé se používá pro snížení krevního tlaku, k mírnění příznaků sklerózy a v tradičním léčitelství se mu přisuzuje protirakovinový účinek. Terapeuticky účinné látky jmelí jsou lecitiny, histaminy, cholin, saponiny, flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny a lignany. Drogou jmelí je usušená nať.

Jmelí

• snižuje krevní tlak (rozšiřuje cévy)
• má sedativní vliv na srdeční činnost
• působí močopudně
• tlumí bolesti hlavy či pocity návalů krve do hlavy (zejména v klimaktériu)
• pomáhá při závratích
• zastavuje krvácení
• reguluje vylučování žluči a činnost slinivky
• užívá se při hypertyreóze (zvýšené činnosti štítné žlázy)
• při křečových žilách nebo bércových vředech se doporučují koupele nohou
• prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a při bílém výtoku
• pomáhá i při některých formách senné rýmy (v tomto případě se přidávají k pitné kůře výplachy nosu mírně osoleným macerátem z jmelí nebo se šňupe usušená droga)
• jako podpůrného prostředku se jej užívá při léčbě rakoviny.

Použití: Čaj ze jmelí se užívá k vyrovnávání krevního oběhu u osob se sklony k vyššímu tlaku a pro mírnění příznaků sklerózy. Jmelový čaj působí jako lék při závratích a bolestech hlavy.

Vzhledem k tomu, že některé účinné látky obsažené ve jmelí se varem rozkládají, podává se droga nejčastěji ve formě macerátu (jmelí se v množství asi 8 g na 1/2 l vody luhuje ve studené vodě nejméně 4 hodiny, podává se pak 2x až 3x denně) nebo tinktury (20 až 40 kapek, 2x až 3x denně) nebo se užívá jemně pomletá usušená droga v jednotlivé dávce do 1 g, denně pak max. 5 g.

Jmelí bílé je vidličnatě větvený keřík dorůstající výšky 60 cm. Listy jmelí mají podlouhle vejčitý až kopinatý tvar a jsou typicky kožovité. Květy jmelí jsou drobné a nevýrazné se čtyřčetným okvětím. Plodem je nepravá bobule velikosti hrachu a bělavé barvy.

Výskyt: Jmelí bílé najdeme na listnatých a jehličnatých stromech v Evropě a v Asii.
Doba sběru: Jmelí lze sbírat od října do prosince.